Středověká Telč byla malou osadou rozkládající se na dně dnešního Staroměstského rybníka. Na malém ostrohu nad Telčským potokem vznikl zeměpanský dvorec s vysokou ománskou strážní věží a ve 14. století poblíž něho gotický hrad. Rybniční soustava měla chránit město před nepřítelem. Největší rozkvět nastal v 16. století, kdy zámek spolu s městem získaly renesanční ráz, sochařská výzdoba je převážně barokní. V dalších stoletích význam města postupně upadal a tím, že bylo mimo hlavní komunikace, nedošlo tu k žádnému významnějšímu ozvoji průmyslu. Ačkoli tvář historické Telče zůstala zachována, některé domy zmizely beze stopy, vzhled některých sídel se zcela změnil a nejvíce se běh času promítl do vesnické zástavby a krajiny v okolí. Změny v těchto lokalitách mapuje téměř 200 historických fotografií další knihy edice Zmizelé Čechy.